U našeho sobotního soupeře v Kooperativa NBL družstvu mmcité Brno budeme mít jednu spřízněnou duši. Asistentem trenéra je Nymburák Martin Vaněk. Protekci asi mít nebudeme, ale je příjemné vidět, že absolventy naší BA najdeme i v těchto funkcích.
Dvaadvacetiletý Martin byl v roce 2010 na samém startu činnosti tehdy Basketbalového centra mládeže Nymburk, nyní BA Nymburk a zakončil ji pod vedením Pavla Beneše jako junior U19. Po roce v Sokolu Šlapanice je od letošní sezony asistentem trenéra Dejana Jakary v Brně, kde zároveň studuje vysokou školu.
Za svého působení v Nymburce byl spoluhráčem například Lukáš Stegbauera, Matěje Svobody, ale i svého svěřence v týmu mmcité Brno Jana Koziny. Na palubovce se v jednom týmu potkal i s Martinem Křížem. Nyní exkluzivně pro náš web, Martin Vaněk - asistent trenéra týmu nejvyšší české ligy.
Jak jste se dostal do pozice asistenta kouče týmu v nejvyšší soutěži?
Poté co Brno oznámilo příchod slovinského trenéra Dejana Jakary, mě trenér kontaktoval, že hledá nového asistenta trenéra. Následně proběhlo osobní setkání, kde jsme s trenérem Jakarou vše probrali a dohodli se na spolupráci.
Co bylo ve vaší nové funkci na počátku nejtěžší?
V nové funkci je pro mě zatím asi nejtěžší zapamatovat si všechny nové a důležité informace, proto se snažím si všechno psát nebo zaznamenávat do notebooku. Což byla jedna z prvních věcí, kterou mě naučil trenér Jakara.
Jaké jsou vaše povinnosti v týmu NBL?
Pomáhám hlavnímu trenérovi na všech tréninkách, ale hlavní náplní mé práce je scouting týmů a příprava video materiálů na zápasy. Snažím se také hodně komunikovat s hráči, abych v týmu fungoval jako jakási spojka mezi hráči a hlavním trenérem.
Jezdíte na všechny i venkovní zápasy?
Jasně, účastním se všech tréninků i všech zápasů, takže ani venkovní zápasy mě nemíjejí. Má to své pro a proti. Například čtyřhodinovou cestu do Děčína bych si rád odpustil, ale výjezd do Nymburka pro mě bude možností setkat se s rodinou.
Je těžké skloubit školu a funkci asistenta trenéra?
Vysoká škola je v tomhle hodně mobilní. Studenti si mohou naplánovat rozvrh, čehož jsem využil tak, aby mi škola nezasahovala do mé práce. Většina našich hráčů jsou také studenti a oni zvládají skloubit basketbal se školou, takže by to snad neměl být problém ani pro mě.
Ještě v minulém roce jste nastoupil za Sokol Šlapanice v Poháru proti Nymburku. Hrajete stále ještě aktivně basketbal?
Bohužel od tohoto roku už za Sokol Šlapanice hrát nebudu. Časově by asi nebylo možné hrát basketbal, studovat vysokou školu a dělat asistenta trenéra.
Byl jste hráčem žákovských i mládežnických družstev, a teď jste trenérem. Která „funkce“ byla/je pro Vás nejtěžší?
Rozhodně nejtěžší funkcí je trenér! I když Benyho slavné „Brno“ mi dalo jako hráči mnohokrát hodně zabrat. Jako hráč přijdete na trénink a všechno je pro vás připravené, stejně tak před zápasem neřešíte podrobněji taktiku soupeře. Jako trenér však musíte být připravený na každý trénink a stejně tak na každý zápas, pokud nejste, tak prohrajete utkání.
Zjišťoval jste si, zda jste nejmladším asistentem v lize vůbec?
Nezjišťoval, ale myslím, že je to velmi pravděpodobné.
Bylo pro Vás inspirací třeba působení trenéra Akademie Nymburk Luboše Růžičky v NBL, který byl také jedním z nejmladších trenérů NBL v historii?
Určitě! Luboše Růžičky si velmi vážím a je pro mě velkou inspirací. Jsem velmi rád, že jsem měl tu možnost se s ním osobně v BA Nymburk poznat a zúčastnit se pod jeho vedením turnaje v Groningenu.
Absolvoval jste celý program BCM/BA od zrodu v roce 2010 až po juniorskou kategorii U19. Jak se s odstupem doby díváte na projekt centra mládež v Nymburce?
Projekt centra mládeže je podle mě skvělá věc pro mladé hráče. V podstatě od začátku svého působení akademie sbírá úspěchy, a to jak na domácí scéně, tak na zahraničních turnajích, což jen dokazuje dobrou práci s mládeží. Snad se ještě akademii podaří více mladých talentů začlenit do A týmu nebo do jiných týmu NBL.
Přenesl jste si nějaké zkušenosti z nymburské akademie do své nové funkce?
Rozhodně jsem si z akademie přinesl spoustu zkušeností, a to jak basketbalových, tak životních. Hodně zkušeností jsem získal od Pavla Beneše, který mě vedl v kategorii U19 a hodně ovlivnil mé rozhodnutí věnovat se trenérské kariéře.
Když jste teď přešel na druhou stranu (z hráče na trenéra) vidíte nějaké své chyby z mládežnické doby v jiných souvislostech?
(Smích) Spoustu! Často jsem si jako hráč myslel, že mám pravdu já a ne trenér. Na druhou stranu si uvědomuji, v čem jsem chyboval, což mohu použít ve své trenérské kariéře a snažit se těchto chyb vyvarovat.
U našeho sobotního soupeře v Kooperativa NBL družstvu mmcité Brno budeme mít jednu spřízněnou duši. Asistentem trenéra je Nymburák Martin Vaněk. Protekci asi mít nebudeme, ale je příjemné vidět, že absolventy naší BA najdeme i v těchto funkcích.
Dvaadvacetiletý Martin byl v roce 2010 na samém startu činnosti tehdy Basketbalového centra mládeže Nymburk, nyní BA Nymburk a zakončil ji pod vedením Pavla Beneše jako junior U19. Po roce v Sokolu Šlapanice je od letošní sezony asistentem trenéra Dejana Jakary v Brně, kde zároveň studuje vysokou školu.
Za svého působení v Nymburce byl spoluhráčem například Lukáš Stegbauera, Matěje Svobody, ale i svého svěřence v týmu mmcité Brno Jana Koziny. Na palubovce se v jednom týmu potkal i s Martinem Křížem. Nyní exkluzivně pro náš web, Martin Vaněk - asistent trenéra týmu nejvyšší české ligy.
Jak jste se dostal do pozice asistenta kouče týmu v nejvyšší soutěži?
Poté co Brno oznámilo příchod slovinského trenéra Dejana Jakary, mě trenér kontaktoval, že hledá nového asistenta trenéra. Následně proběhlo osobní setkání, kde jsme s trenérem Jakarou vše probrali a dohodli se na spolupráci.
Co bylo ve vaší nové funkci na počátku nejtěžší?
V nové funkci je pro mě zatím asi nejtěžší zapamatovat si všechny nové a důležité informace, proto se snažím si všechno psát nebo zaznamenávat do notebooku. Což byla jedna z prvních věcí, kterou mě naučil trenér Jakara.
Jaké jsou vaše povinnosti v týmu NBL?
Pomáhám hlavnímu trenérovi na všech tréninkách, ale hlavní náplní mé práce je scouting týmů a příprava video materiálů na zápasy. Snažím se také hodně komunikovat s hráči, abych v týmu fungoval jako jakási spojka mezi hráči a hlavním trenérem.
Jezdíte na všechny i venkovní zápasy?
Jasně, účastním se všech tréninků i všech zápasů, takže ani venkovní zápasy mě nemíjejí. Má to své pro a proti. Například čtyřhodinovou cestu do Děčína bych si rád odpustil, ale výjezd do Nymburka pro mě bude možností setkat se s rodinou.
Je těžké skloubit školu a funkci asistenta trenéra?
Vysoká škola je v tomhle hodně mobilní. Studenti si mohou naplánovat rozvrh, čehož jsem využil tak, aby mi škola nezasahovala do mé práce. Většina našich hráčů jsou také studenti a oni zvládají skloubit basketbal se školou, takže by to snad neměl být problém ani pro mě.
Ještě v minulém roce jste nastoupil za Sokol Šlapanice v Poháru proti Nymburku. Hrajete stále ještě aktivně basketbal?
Bohužel od tohoto roku už za Sokol Šlapanice hrát nebudu. Časově by asi nebylo možné hrát basketbal, studovat vysokou školu a dělat asistenta trenéra.
Byl jste hráčem žákovských i mládežnických družstev, a teď jste trenérem. Která „funkce“ byla/je pro Vás nejtěžší?
Rozhodně nejtěžší funkcí je trenér! I když Benyho slavné „Brno“ mi dalo jako hráči mnohokrát hodně zabrat. Jako hráč přijdete na trénink a všechno je pro vás připravené, stejně tak před zápasem neřešíte podrobněji taktiku soupeře. Jako trenér však musíte být připravený na každý trénink a stejně tak na každý zápas, pokud nejste, tak prohrajete utkání.
Zjišťoval jste si, zda jste nejmladším asistentem v lize vůbec?
Nezjišťoval, ale myslím, že je to velmi pravděpodobné.
Bylo pro Vás inspirací třeba působení trenéra Akademie Nymburk Luboše Růžičky v NBL, který byl také jedním z nejmladších trenérů NBL v historii?
Určitě! Luboše Růžičky si velmi vážím a je pro mě velkou inspirací. Jsem velmi rád, že jsem měl tu možnost se s ním osobně v BA Nymburk poznat a zúčastnit se pod jeho vedením turnaje v Groningenu.
Absolvoval jste celý program BCM/BA od zrodu v roce 2010 až po juniorskou kategorii U19. Jak se s odstupem doby díváte na projekt centra mládež v Nymburce?
Projekt centra mládeže je podle mě skvělá věc pro mladé hráče. V podstatě od začátku svého působení akademie sbírá úspěchy, a to jak na domácí scéně, tak na zahraničních turnajích, což jen dokazuje dobrou práci s mládeží. Snad se ještě akademii podaří více mladých talentů začlenit do A týmu nebo do jiných týmu NBL.
Přenesl jste si nějaké zkušenosti z nymburské akademie do své nové funkce?
Rozhodně jsem si z akademie přinesl spoustu zkušeností, a to jak basketbalových, tak životních. Hodně zkušeností jsem získal od Pavla Beneše, který mě vedl v kategorii U19 a hodně ovlivnil mé rozhodnutí věnovat se trenérské kariéře.
Když jste teď přešel na druhou stranu (z hráče na trenéra) vidíte nějaké své chyby z mládežnické doby v jiných souvislostech?
(Smích) Spoustu! Často jsem si jako hráč myslel, že mám pravdu já a ne trenér. Na druhou stranu si uvědomuji, v čem jsem chyboval, což mohu použít ve své trenérské kariéře a snažit se těchto chyb vyvarovat.